Problematika kácení pralesů

V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a vynálezů se dost často zapomíná na to, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že je to právě Modrá planeta, která člověku umožnila se rozvíjet. Dnes žije na Zemi přibližně 6 miliard lidí a málokdo z nich myslí na ochranu ovzduší, vody, půdy nebo právě deštných lesů, o kterých budu následně psát.
Podle mého názoru je kácení pralesů špatné...

Prales

Prales je nazývaný jako zelené plíce planety. Co to je vlastně prales? Volně rostoucí les, nijak ovlivněný nebo upravovaný člověkem -> de facto podle této definice už žádný prales neexistuje, protože celá planeta je ovlivněna člověkem. Nejstarší ekosystém dožívající se až sta miliónů let. Teplo a vlhko prospívá vegetaci, proto se zde vyskytují bujné a husté lesy . Prales tvoří 1/3 všech světových lesů. Půda spočívá hlavně na žulových podložích..
Jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. V počtu rostlinných a živočišných druhů i v mnohotvárnosti ekologických vazeb může pralesu konkurovat jen podmořský život korálových útesů. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence. Pro cestovatele bývá prales vrcholem exotiky, pro botaniky je obrovským skleníkem, kde rostou vzácné orchideje, pro zoology kedlubnem, v němž kypí život tisíců forem hmyzu, a pro ekology dokonalým případem ekologického systému, který efektivně využívá sluneční energie k maximální produkci organické hmoty. Nejbohatší z tropických pralesů po biologické stránce jsou takové pralesy, které dosahují vysokých průměrných srážek.

Výskyt

Pralesy rostou v oblastech kolem rovníku zvaných tropické pásmo, kde je stále horko a deštivo. Ve většině deštných lesů prší téměř každý den a teplota během dne se obvykle pohybuje kolem 30°C. Tyto pralesy se nacházejí v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, ve střední Africe, v západní Indii, na ostrovech v Tichém oceánu, na Madagaskaru. Pouze v tropických pralesech nalezneme 90% primátů světa (mimo lidí), stejně jako 2/3 všech známých rostlin, 40% dravců a 80% hmyzu na světě.

Patrovité uspořádání pralesa

Nejvýše dosahují obří stromy vysoké 40-50 metrů. Jsou dále od sebe, mají rovný a hladký kmen dole rozšířený nebo doplněný vzdušnými kořeny dobře držícími v zemi. Žijí zde chápani a další druhy opic, orel bílý, ara, atd.
O něco níže je rozlehlá, téměř nekonečná klenba, kanopa, tvořená vrcholky 30-40 metrových stromů. Na větvích jsou uchyceny další rostliny, tzv. epyfitní: bromélie, orchideje, kapradiny. Žije zde papoušek šedý, lejsek modrý, tukan, netopýr, kolibřík
Střední patro patří menším stromům nebo keřům. Žijí tu šimpanzi, mandrili, krajty, hroznýši
Nejnížší prostor u země, kam světlo téměř nepronikne, je pokryt změtí rostlin, kořenů a lián, jako např. pepřovník nebo vanilka, deroucích se za světlem do vyšších pater. Žijí zde gorily, okapi, pávi, jaguáři, sklípkani, parosnička červená, atd.

Stabilita pralesa

Prales se jeví jako stabilní porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.

Národy pralesa

Od pradávna žijí domorodci z přirozených zdrojů pralesa, aniž by narušili jeho rovnováhu: loví, rybaří, sbírají rostliny a plody. Např. Indonésie, někerá místa v Africe. Jejich způsob života velmi pozměnila moderní doba a příchod nové techniky. Některým z těchto národů dokonce hrozí zánik.

Zdroje lesa

Deštné lesy poskytují hodně věcí, které používáme. Pochází z nich například mnoho druhů naší potravy. Více než čtvrtina veškerých léků se vyrábí z rostlin deštných lesů. Ve velkém stavební dřevo i dřeva vzácná, jako je mahagon nebo eben. Rovněž pod zemí jsou bohaté zásoby: v amazonské oblasti železo a měď, na Sumatře (Indonésie) ropa.

Pralesy:

V AFRICE
• Madagaskar
• Kakamega Forest
• Konžský prales

V ASII
• Shirakami-Sanchi, Shirekoto National Park, Yakushima (Japonsko)
• Taman Negara
• Indonéský prales

V AMERICE
White Bear Forest, French River, Kanadský prales
• Amazonský prale

Amazonský prales

- je tropický deštný prales v Jižní Americe s rozlohou 5 500 000 km2
- je to největší zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým klimatem na světě
- leží v Brazílii, Kolumbii, Peru, Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně,
Surinami a Francouzská Guyaně
- Amazonská pánev je největším souvislým tropickým deštným lesem na
světě
- celý Amazonský prales představuje více než polovinu zbývajících
tropických deštných lesů na světě

Kácení pralesů

Pralesy jsou ohroženy, protože se kácejí pro dřevo nebo pro získání půdy pro obdělávání. To znamená, že tisíce rostlin a zvířat ztrácí své domovy. Mnohé země vykácely tolik stromů pralesa, že již téměř žádný nezbyl. Lidé, zvířata a rostliny deštných lesů umírají, protože lesy se kácejí, aby bylo kde pěstovat plodiny, chovat dobytek, hledat uhlí a drahé kovy v zemi, nebo aby se mohlo prodávat dřevo stromů. Pokud se tento trend nezastaví, deštné lesy zmizí navždy a mnohé věci, např. počasí, se změní. Mnozí lidé, rostliny a zvířata již vymřeli a četní další jsou ohroženi.
Každoročně ubývá kolem třiceti miliónů hektarů deštných pralesů.

Nejpodstatnější ohrožení pralesů

Nejpodstatnější ohrožení je pro tropický deštný prales bezpochyby člověk a jeho aktivita. Teď nemyslím původní obyvatele pralesa, ale myslím naši normální klasickou civilizaci. Bezohledně ničíme co můžeme, jen abychom měli kde stavět sídliště a kde pěstovat potraviny, pro příklad uvedu několik aktivit, které skutečně nejvíce ohrožují

Těžba dřeva - nejméně 4,5 milionu hektarů se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku, meranti a ebenového dřeva. Tato tvrdá dřeva potřebují vyzrávat staletí, a tak mohou být jen těžko vysazována a pěstována na plantážích.

Pěstování hovězího dobytka - existuje mezinárodní trh s laciným hovězím masem, z něhož velká část pochází z Jižní Ameriky. Podnikatelé skupují plochy pralesa, který vypalují, aby získali plochy pro pastvu dobytka. Za několik let je půda vyčerpaná a rančeři musí vypalovat další oblast.

Báňský průmysl - povrchové doly na těžbu bauxitu v Brazílii zabírají obrovské plochy a ničí původní zeminu. Podle zákona musí být vytěžená zemina znovu zalesněna. Eroze půdy, trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které v době dešťů zadržují vodu na zemi. Zničení řek, vykácení lesa v horní části ohrožuje celý tok řeky a stavy ryb.

Eroze půdy a stavba nových komunikací

mezi další důvody odlesňování patří pěstování různého dobytka, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie.

Záplavy a nemoci, s znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha. Mohou se šířit nemoci, jako třeba tyfus nebo cholera.

Před třiceti lety pokrývaly deštné pralesy plochu o rozloze přibližně 14 miliónů km2, tedy dvanáct procent pevniny. Dnes jich bohužel neexistuje ani polovina. Člověk zabíjí vzácné tvory, mýtí deštné pralesy a přenáší nové druhy zvířat tam, kam podle přírody nemají vůbec patřit. To vše má jediný důsledek - některé vzácné druhy zvířat definitivně zmizely z planety Země. Za poslední čtyři staletí bylo vyhubeno kolem 230 druhů obratlovců. Ve skutečnosti je však toto číslo bude mnohem vyšší, možná půjde až do tisíců nebo desetitisíců. Člověk má bezesporu velký vliv na utváření krajiny. Staví nové komunikace, města, povrchové doly, provozuje turismus. Ještě v roce 1970 bylo téměř 99% deštných pralesů nedotčeno. Od této doby bylo vykáceno celých 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je přibližně oblast o velikosti Francie nebo sedmkrát víc, než je rozloha České republiky. Je tedy odhadováno, že ročně ubývá až 29 miliónů ha těchto lesů. Tropický deštný prales je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň také největším. V současnosti to s pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby dřeva, chovem hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy a stavbou nových komunikací se rychle zmenšují. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami.

Důsledky ničení deštných pralesů:

Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.

Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů.

Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály.

Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace.

Vliv na obyvatelstvo – drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja. Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít – vyhrožují mu nebo vypálí dům. Na obrovských farmách a mezi dřevorubci kvete zneužívání otrocké práce.

Podíl světové války

Ještě na konci druhé světové války pokrývaly tropické deštné pralesy na planetě asi 14% povrchu souše. Technická civilizace po válce přinesla nárůst populace i nesrovnatelně efektivnější prostředky pro ekonomické využívání tropických pralesů.

Záchrana pralesa

Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty. Byly také schváleny zákony na ochranu deštných lesů a vzácných zvířat.

Od r. 1960 pracují v brazilském pralese horníci a stavbaři silnic. Vykáceli již velkou plochu lesa a mnozí Indiáni Yanomami tak přišli o své domovy. Někteří se také od dělníku nakazili nemocemi, např. příušnicemi, a zemřeli. Organizace Survival International zorganizoval kampaňm jíž se snaží lid Yanomami zachránit. V r. 1991 brazilský prezident konečně souhlasil s tím, že se půda kmene Yanomami přemění v národní park.

Řešení

Řešení, která by mohla zmírnit následky kácení lesů, nebo samotné kácení je mnoho. Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny. I když nevyužité plochy jsou poměrně malé. Pomohlo by i omezení oblasti pro kácení a vyhranění prostoru původních obyvatel.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz